And that's how I met him.. I

28. února 2012 v 20:17 | Kaczi
Title: And that's how I met him..
Author: Kaczi
Fandom: none
Characters: Robert Downey Jr., Susan Downey, Jude Law a tak nějak kdo se naskytne :)
Warning: nudity, RPS, NC-17, homosexuality, sex
Kaczi note: Je to muj slashovej počin po pěkně dlouhý době homosexuální.. Tak se na mě nezlobte. Ale do týhle povídky jsem se naprosto zamilovala, strávila jsem nad ní - a ještě trávim - několik hodin denně. Původně je psaná anglicky, sem jsem jí překládala zpětně do češtiny, takže to možná bude místama trochu neobratný.

KOMENTUJTE! :)



Bylo to v roce 2009, když jsem přijal roli do nejnovějšího filmu Guye Ritchieho. Měl jsem si zahrát asi nejslavnějšího britského detektiva všech dob - Sherlocka Holmese.
Mého partnera - doktora Watsona - měl hrát Jude Law. A tím to vlastně všechno začalo.

Poprvé jsem ho neviděl - jak jste si možná mysleli - na natáčení Sherlocka Holmese. Bylo to asi měsíc předtím.
Samozřejmě, od pohledu jsem ho znal. Vídali jsme se na různých akcích, premiérách a afrterparties. Ale nikdy jsem s ním nemluvil osobně a nijak zvlášť se o něho nezajímal.

Když jsem byl obeznámen se jménem herce, jež bude představovat mého partnera ve filmu, první myšlenka, která mi proletěla hlavou, byla: "Není to náhodou ten Brit?"
Rozhodl jsem se to vypátrat. Samozřejmě, s pomocí internetu vám tahle prácička nikdy netrvá příliš dlouho. A jo, byl to ten Brit.
Londýňan, 36 let, rozvedený, 4 děti. Divadlo, filmy, režírování, psaní - zdálo se, že je i všestranně nadaný.

Dlouho jsem se nerozmýšlel, tenhle člověk ve mně vyvolal minimálně zvědavost. Chtěl jsem vidět některý z jeho filmů.
Ať už to byl instinkt nebo náhoda, z celé jeho poměrně obsáhlé kinematografie jsem si vybral zrovna snímek jménem Wilde. Mírně nadnesený životopisný film o jednom z nejslavnějších britských homosexuálních spisovatelů viktoriánské éry, Oscaru Wildovi. Jude si zahrál jeho dlouholetého milence, Alfreda Bosie Douglase.
Jestli ten film byl nebo nebyl příčinou toho všeho, to vážně nevím.

Vlastně jediná věc, kterou jsem schopen říct naprosto jistě, je to, že jsem seděl před obrazovkou jako přimrazený, naprosto fascinovaný. Sledoval jsem toho hubeného, hezkého mladíka. Ten obličej, to tělo, ty výrazy jeho obličeje. Ten hlas..
Několik scén jsem si pustil možná desetkrát dokola. A i když jsem zamýšlel studovat jeho herectví, pozorovat výrazy v jeho obličeji a chování, přistihl jsem se, jak prozkoumávám jeho tělo centimetr po centimetru, jak si prohlížím jeho obličej. Utápěl jsem se v jeho podmanivém hlase.

"Ach bože," zamumlal jsem a protřel si oči, když jsem si uvědomil, kolik je hodin.
V ložnici na mě už určitě čeká žena. Susie.

Byla úžasná. Chytrá a krásná. Proto jsem si ji vzal. Miloval jsem ji.

Když jsem přišel do ložnice, Susie už spala. Nebo jsem si to aspoň myslel. Ale když jsem se položil vedle ní, otevřela oči a v nich se zračilo něco, co jsem nedokázal pojmenovat. Když mě políbila, došlo mi to. Toužila po mně. Chtěla mě.

Jenže já na sex neměl ani pomyšlení. Ale copak jsem jí to mohl říct? Ve skutečnosti jsem ani nevěděl, co jí říct. Miloval jsem ji. Sex s ní byl vždycky úžasný. Problém byl ten večer čistě ve mně, ale nevěděl jsem proč. A tak, abych se vyhnul zbytečným otázkám, jsem se vzdal.

Při sexu se Susie jsem nikdy nemyslel na nikoho jiného. Nebylo to potřeba, Susie byla krásná, v sexu zkušená a přesně věděla, co chce. Užíval jsem si to. Oba jsme si to užívali.
Ale té noci se mi před očima zničehonic objevila ta silueta. A jak jsem si pomalu - a velmi zdráhavě - uvědomoval, koho chci vidět, nabývala ta silueta mnohem spíš mužský než ženský tvar.
Místo měkkého ženského těla na mně najednou leželo hubené, pevné a horké mužské tělo. Moje prsty nebloudily tmavými dlouhými prameny, ale krátkými, hedvábnými blond vlasy.
Téměř jsem cítil jeho dlouhé elegantní prsty bloudící po mém těle, ty narůžovělé rty dotýkající se mé kůže, toužebně špitající moje jméno. Jak mě hladí, jak mě líbá, jak se tře svým tělem o moje.
Jude, pomyslel jsem si. Judes. Judsie..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evča Evča | 1. března 2012 v 18:07 | Reagovat

Kdykoli někde uvidím Juda, už nikdy o něm nebudu přemýšlet, jako o Judovi, už navždy to bude jen JUDSIE :) :D !

2 Kath* Kath* | Web | 2. března 2012 v 18:15 | Reagovat

hezké, jsi opravdu šikovná! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Thank you for coming...