Darlene & Damon (19)

6. února 2012 v 17:48 | Kaczi
Title: Darlene and Damon
Warning: Násilí (!)
Kaczi note: Děkuju, že jste se mnou měli trpělivost :) Vážim si toho.


"Sklapni!" zařval Greg a nakopl mě do obličeje. Přepadla jsem dozadu a zády narazila na zem. Dřevěný kolík zabodnutý mězi lopatkami mi projel tělem a jen tak tak se vyhnul srdci.
Zaječela jsem.
V tu chvíli jsem neskutečně litovala, že se kolík nestrefil přímo.

-Darlene! DARLENE!

Jen okrajově jsem vnímala Damona křičícího moje jméno. Nebyla jsem schopná určit, jestli křičí nahlas nebo jestli používá naše mentální spojení. Bylo mi to jedno
Všechno ztratilo smysl. Nic nemělo cenu. Nevnímala jsem nic kromě tý nepopsatelný bolesti, co se mi větvila od hrudníku po celym těle. Prosakovala každičkou žilkou, každym nervovym spojenim, nic nezůstalo ušetřeno.

Sem tam mi před očima zašlehly záblesky Damonova vědomí. Neudržel si bariéru, nešlo to. Snažil se vyprostit z rukou tří upírů. Marně.

Někdo z ostatních mi rozerval mikinu i tričko a na odhalenou kůži dopadlo pár kapek neznámé tekutiny. Neznámou ovšem přestala být hned, jak mi popálila kůži a zanechala za sebou štiplavý zápach spáleného masa. Sporýš.

Ječela jsem, vzpírala se, pokoušela se kopat. Tak jako jsem za dobu, co jsem upírem, neprolila mnoho slz, v tuhle chvíli jsem si celý století vykompenzovala. Nešlo to zadržet.
Sporýš mi lili kam jen mohli a kam nemohli, tam mě uhodili.

Trvalo drahnou chvíli, než mi došlo, že vzpírat se nemá smysl. Byla jsem akorát vyčerpanější.
Radši přijmu smrt silná a dobrovolně, než na pokraji vyčerpání a zlomená.

"Nechte jí! NECHTE JÍ!"

Přestala jsem vnímat. Bolest mi zatemnila už i zrak.
Do úst mi nacpali hadr napuštěný sporýšem. A když už jsem si myslela, že to nemůže být horší, přišla bolest tak strašná, jako nikdy předtím.

Rozřízli mi kůži na noze a do otevřené rány sypali sušenou bylinu. A nezůstali u nohy. Postupně se posunovali stále výš a já si byla jistá, že i na oči dojde.

-Promiň, Damie. Věděla jsem, že jich je 6 a stejně jsem sem šla.

-Sakra sklapni!

Pod koleno mi zapíchli další kolík. Vzepjala jsem se, záda se mi bezděky prohnuly jako luk, což mi kvůli kolíku v hrudi způsobilo další agónii.

"Zabijte mě," hlesla jsem, sotva jsem ztěžka dopadla na zem. "Zabijte mě."

Někdo se zasmál.
"I na to dojde, drahoušku. A nemusíš se bát, Damon bude s tebou. Celou tu dobu."

Smířila jsem se s tím.
I přes tu neskutečnou bolest jsem dokázala cítit mír a klid, vyrovnanost. Směs těchto pocitů jsem odeslala Damonovi.

-Miluju tě, řekla jsem a dala si záležet, aby to cítil.

A pak, aniž bychom si dali znamení či něco řekli, jsme společně udělali jedinou věc, která nám oběma připadala správná. Ať už jsem já ležela na zemi, prošpikovaná jako maso na gril, nebo Damon klečel o několik metrů dál, nucen se na moje mučení dívat.

Spustili jsme hradby kolem svých myslí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kath* Kath* | Web | 6. února 2012 v 18:08 | Reagovat

Jupííí, jupíí, jupíí, nová kapitola!! ♥ :D Ani nevíš jak moc jsem se těšila na další :) Teď se musím jít učit, ale hned jak budu mít volnou chvilku tak si to přečtu a okomentuju! :)

2 Delena Delena | Web | 6. února 2012 v 19:14 | Reagovat

Tak jsem to přečetla jedním dechem...je to naprosto bombastické!! :D Nezávidím jim ale :-( doufám, že se z toho nějak dostanou... :-)

3 Eva Eva | 6. února 2012 v 20:07 | Reagovat

Hurá, hurá :D :) - raduju se z nové kapitoly, ne z jejího obsahu. Je to vážně smutný a krutý a přitom perfektně napsaný. Je mi jich líto... dostanou se z toho? Nedoustanou se z toho? Kdo ví...

4 Damonika Damonika | E-mail | Web | 6. února 2012 v 21:14 | Reagovat

Jéééé, taká som rada že je tu nová kapitola. Je perfektná, samozrejme ako každá predtým! Mám len otázočku: Nepísala si o tomto v minulej kapitole? Pretože si pamätám ako Damon zabil Eifela s otatnými a potom pribehol za Darlene a upokojoval ju že je už všetko v poriadku, že je v bezpečí..., a hrady tiež už hradby padli v minulej časti. A v tom zhrnutí máš 18.kapitolu/1.časť dvakrát a druhý krát to maž už pod druhou časťou. Ale stále perfektná kapitola. Ak si to tak spravila zámerne, ospravedlňujem sa. :D :D :D Ja len že som si asi celú poviedku - teda čo si doteraz napísala, prečítala niekoľkokrát :D

5 Kath* Kath* | Web | 7. února 2012 v 16:46 | Reagovat

je to super kapitola, ale mám takový pocit, že už tu něco takového bylo... honem další! :-D :-)

6 Katty Katty | 7. února 2012 v 21:59 | Reagovat

ja ... jaa ... ja proste nemam slov, je to uzasne a doufam, ze nas nebudes dlouho napinat, protoze tahle povidka je naprosto dokonala :-)

7 Peggy Peggy | 10. února 2012 v 9:51 | Reagovat

super kapitola, DALSI DALSI DALSI :DDD

8 Tereza Tereza | 10. února 2012 v 19:34 | Reagovat

Začala jsem dnes číst tvoji povídku a už ji mám přečtenou i s poslední kapitolou. Prosím co nejdříve další, úplně jsem se do ní začetla a teď se nemůžu dočkat další kapitolky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Thank you for coming...